KitForum.cz

Konečně mám všechny nudné a seriosly kousky za sebou a můžu se pustit do něčeho veselejšího
https://www.scalemates.com/cs/kits/mode ... r--1183582
Na výběr byly tři kousky, ale tenhle má očičko, tak vyhrál

hoďte na něj síť!

A začíná válka s mloky. Jsem zvědavej na příběh.

Aero B-38 Mlok (Bombardér Focke-Wulf Fw 1000x1000x1000 Projekt B)
V roce 1944 vytvořila společnost Focke-Wulf tři návrhy bombardéru se dvěma proudovými motory Heinkel-Hirth He S 011. Tyto bombardéry byly známy pod názvem 1000x1000x1000 Bomber-Projekt a řídili je Dipl.-Ing. H. von Halem a D. Küchemann. Toto označení znamenalo, že letoun mohl nést 1000 kg pumového nákladu na vzdálenost 1000 km a letět rychlostí 1000 km/h.
Druhý návrh pod konstrukčním číslem 031 0239/10 se týkal uspořádání létajícího křídla. V něm byl malý trup, který obsahoval pilotní kabinu a příďový podvozek. Křídlo bylo odkloněno dozadu pod úhlem 35 stupňů a palivový náklad v pružných nádržích byl nesen před hlavním nosníkem křídla. Motory a hlavní podvozek byly umístěny za hlavním nosníkem křídla. Dva proudové motory Heinkel-Hirth He S 011, každý o výkonu 13kN. Vstupů vzduchu byly umístěny v náběžné hraně křídla poblíž kořenů křídla. Konce křídel byly ohnuty směrem dolů a sloužily jako svislé stabilizátory a obsahovaly malá kormidla. Křidélka sloužila také jako výškovky a navíc byly ve výdechu proudových motorů namontovány malé deflektory, což bylo jedno z prvních použití vektorování tahu. Hlavní podvozek se zatahoval dovnitř a příďový se vyklápěl nahoru a dopředu. V rozsáhle prosklené kabině umístěné v krajní přídi seděl jediný pilot a v této fázi vývoje se neplánovala žádná výzbroj. Ve vnitřní pumovnici umístěné ve středním křídle bylo možné nést 1000 kg pum.
V půlce roku 1944, začali H. von Halem a D. Küchemann pracovat z vlastní iniciativy na výkresové dokumentaci. Protože v té tobě bylo Německo pod silnými nálety spojenců, byl konstrukční tým přesunut do Prahy, kde v továrně Aero pracovali na výrobě prvního prototypu. Do konce války byla hotova pouze kostra křídla osazená motory a kabina. Po prozkoumání stavu letounu bylo rozhodnuto k jeho dokončení. Vzhledem ke složitosti konstrukce došlo k slavnostnímu vytažení letounu až ke konci roku 1946.
Po úspěšném záletu, který se uskutečnil 4. 2. 1947 byl stroj převzat vojenskou zprávou, kde dostal označení B-38 a následně předán do VLÚ kde byl podroben zkušebním letům a měřením. I když průběh zkoušek byl velice pozitivní a dokonce se uvažovalo i o sériové výrobě, ale průběh roku 1948 dal všem těmto drahým a komplikovaným projektům stopku.
Letoun byl opatřen pokusnou kamufláží, která se skládala z horních ploch tvořenou kombinací barev khaki (C303) a světle šedé (C117) spodní plochy byly světle modré (C115). Podobné zkušební zbarvení bylo použito na letounu C-3A v roce – 1951, jen barva khaki byla změněna na hnědou. Výsostné znaky s bílým lemováním byly na křídle a no ohnutých konců křídel. Označení VLÚ V-12 bylo na spodní straně křídla v černé barvě a malé pod kabinou kde bylo bílé.

Drobný posun.
Aby mě to aspoň trošku bavilo, slepil jsem čumák.
Jinak začišťuji díly. Ačkoliv v pytlíku vypadaly pěkně po otevřením a bližší ohledání jsou samý otřep a někde mám problém co je otřep a co ne

Sehr gut.

Zajímavá kamufláž. Trochu mi připomíná tu experimentální na C-3 Sieblovi.

Připomíná ti to správně

Zlehka pokračuji

To má správné tvary.

Je to fakt zajímavý. Hezky ti to jde od ruky. Já už budu mít taky další kousek dodělaný za chvilku.

Skoro jak tohle co Jinak díky. Teď bude chvilku dovolenková pauza

Jo rozdíl je jen o chloupek.
Jediné co mě štve je, že to v této kvalitě nikdo v plastu ve 72 nedělá.

Drobný po dovolenkový postup