Fotky se mi nějak nepodařily, vyměnil jsem žárovky a budu na nich muset zapracovat.
6.11.1942 první let letounu He 219 V1 s motory DB 603 A o výkonu po 1290 kW.
Firma Flugzeugwerk Eger GmbH (FWE) u letiště Cheb-východ krátkou dobu vyráběla noční stíhačky Heinkel He 219 Uhu s motory Daimler-Benz DB 603 AA každý o výkonu 1245 kW.
V Suchdole nad Lužnicí výroba směrovek letounu Heinkel He 219 Uhu.
První zálet He 219 A-2/R1 v listopadu 1943.
Po několika měsících výroba He 219 zastavena ale pokračovaly opravy a přestavby na verzi A-7.
13.9.1945 vojáci přidělili typu He 219 kód LB 79.
Teprve začátkem července 1948 pracovníci LVÚ začali prohledávat trosky a sutiny firmy Flugzeugwerke Eger v Chebu a sepisovat nalezený materiál. Cituji: „ V sutinách budov byla zjištěna polozasypaná plechová skříň. Po částečném uvolnění a otevření horní zásuvky byl vyňat jeden výkres, který znázorňuje v hlavních rysech letoun. Poněvadž nebylo po ruce nářadí a silně pršelo, bylo od dalšího vyprošťování upuštěno“. Kromě několika kusovníků objevili pracovníci LVÚ dva rozestavěné trupy a dvě sady neúplných křídel, vše poškozené střepinami pum i korozí. Dále šest letounů, které již mezitím částečně padly za oběť autogenům a sběrným surovinám. Zajímavé je, že zmiňují i letoun stojící v Letňanech jako možný zdroj méně poškozených křídel.
15.10.1948 provedla určená soupis veškerého materiálu a zjistila tento stav: k dispozici jsou tři sady křídel, čtyři trupy, dvě sady ocasních ploch, dvě sady kompletních podvozků, téměř úplné výkresy. Součásti jsou prostřílené, zkorodované, nicméně schopné opravy, a Rudý Letov n. p. potvrdil, že je schopen sestavit dva letouny bez speciálního vnitřního vybavení. Motory byly k dispozici v leteckých skladech. Do roka sestavit jeden letoun a druhý o čtvrt roku později i přes řadu nevyjasněných věcí (v té době chybějící vrtule, kola, pneumatiky).
Vrtule se sehnaly přes velvyslanectví na šrotištích v Rakousku, motory různých verzí se sehnaly v Mielci od Poláků.
25.2.1950 první vzlet letounu s čs. označením He 219.1 (interní označení v Rudém Letově n. p. LB 79/I) WNr. 1280 s trupovým označením "V-29" s kompletním rádiovým a radiotechnickým vybavením a do poloviny roku se zúčastnil různých zkoušek ve LVÚ. Zálety se prováděli z Letňan, ale pro krátkou dráhu se prováděly i ve Kbelích. Prázdný letoun přeskočil do Kbel, tam ho natankovali a naložili a s maximální vzletovou hmotností vzlétal z Kbel. Přistával už v Letňanech.
12.6.1950 při 14. zalétávacím letu He 219.1 s posádkou Kládek a Mašek, došlo k požáru levého motoru.
V červnu 1950 bylo ve sběrném skladu v Chebu zajišťován materiál pro He 219 a bylo zjištěno, že ještě v květnu 1950 se zde nacházelo deset kompletních křídel, o měsíc později již rozřezaných do šrotu. Pamětnické zdroj se zmiňují o devíti letounech, pochopitelně více méně zdevastovaných.
26.2.1951 letoun He 219.1 převzala armáda. Pro součástky se létalo do Ústředního leteckého skladu (ÚLS) VÚ 7710 ve Zvolenu.
Piloti LB-79 v LVÚ: kpt. Ondrej Kostík, kpt. Jozef Kúkel, npor. Rudolf Duchoň, vojáci? npor. Holoubek, kpt. Procházka, por. Bláha, ppor. Kůrka, ...
V březnu 1951 byl zalétán druhý letoun LB 79/II WNr. 1281 s trupovým označením "V-34" a později jen "34". Neměl radiolokační výstroj a měl údajně nalétáno jen kolem 40 hodin.
Od 8.5.1951 přelety He 219.1 na trati Letňany - Plzeň.
Skupina vybraných pilotů (Albl, Zelenay, Kovalinka, Jiří Sládek, Rudolf Chmelíček) se začala přeškolovat na dvoumotorové Aero C 3 dne 22.5.1951. Za tu dobu nalétal poručík Chmelíček 18.30 hodin při 66 startech na C 3!
V létě 1951 byl Václav Dvořák od LVA v Hradci Králové převelen k 51. leteckého pluku na letišti v Plzni-Skvrňany, kde měl přeškolit na LB 79 piloty Zelenaye, Chmelíčka, Odložila a Sládka. První letěl Zelenay. Problémy s motory, které začaly ztrácet výkon. Při jednom vzletu se Zelenay málem zabil.
12.6.1951 Rudolf Chmelíček) měl první sólový let s LB 79/I "V-29".
Letoun se vyskytoval i v Malackách.
2.10.1951 provedl tovární pilot František Kládek zálet He 219.1 s radarem FuG 202. Neschopnost plně ovládnou radarové zařízení. Přehledový radar měl malý dosah a střelecký radar se nedařilo rozchodit.
Od října do listopadu 1951 byl LB 79/I "V-29" u 51. leteckého pluku na letišti v Plzni-Skvrňany pro ochranu hranice za ztížených meteorologických podmínek a v noci.
Pro množství závad byl často v Letňanech.
5. a 6.12.1951 LB 79/I "V-29" létal ve Kbelích snad už ve stavu 47. lp. Piloti Por. Racko, npor. Elleder.
Někdo naplnil letouny LB 79 místo německým benzínem LBE 100/130 novým leteckým benzínem LBE 95/135 vyráběný v Záluží. Ten leptal vakové palivové nádrže z thiokolu a tím letouny znehodnotil.
14.5.1952 byl LB 79/I "V-29" zrušen.
Oba letouny převezli do Letňan.
K 1.1.1953 ve stavu 47. lzp se nacházel neletuschopný LB 79.
K 1.4.1953 není letoun nikde vykazován.
Je to krásný éro.
